Hana Bednářová (FF UK): Významová opozice zdraví – nemoc v díle Karla Čapka

Příspěvek se bude zabývat užitím lexémů souvisejících s pojmy ZDRAVÍ a NEMOC v díle Karla Čapka, zejména v dramatu Bílá nemoc a románu Povětroň. Pokusím se představit lexikální okolí vybraných lexémů a na základě popisu takto manifestovaných významových struktur se pokusím vyvodit závěry o jazykové konceptualizaci zdraví a nemoci v Čapkově pojetí.

Róbert Bohát (FF UK): Básnicky bydlí student ve škole: kognitivní poetika prozaické všednosti školního diskurzu, aneb: cesta do hlubin študákovy metafory II.

Jaké kognitivní metafory ovlivňují každodenní život studentů? Pedagogický Corpus Comenius (CorCo) nabízí vhled do studentských metafor učení a důvodů, proč některé metafory studentům sílu dodávají, zatímco jiné je oslabují (empowerment vs. disempowerment). Studentský subkorpus LMS (Learning Metaphor Survey) dotazníků 155 studentů mezinárodní střední školy potvrzuje potřebu posunu od metafor mechanických k metaforám organickým. Učení jako dobrodružná cesta dodává sílu častěji než škola jako továrenská dřina. Vysoká frekvence ekologických metafor ukazuje, že škola by měla být živým ekosystémem symbiotických vztahů podporujících růst, a ne byrokracie dusící tvořivost. Frekvenční analýza studentských metafor je základem pro Metaphor Toolkit pro studenty a pedagogy.

Tereza Dědinová (FF MU): Uchopení neuchopitelného? Reprezentace hyperobjektů v současné literatuře

Timothy Morton navrhl pojem hyperobjekt pro entity tak masivně distribuované v čase a prostoru, že vzdorují uchopení, jako je například environmentální krize. Zároveň narušují pomyslnou hranici mezi přírodou a kulturou, subjektem a prostředím. Příspěvek se zaměří na literární reprezentace hyperobjektu environmentální krize prostřednictvím hybridizace člověka a přírody ve vybraných literárních dílech a pokusí se zodpovědět následující otázky: je více přibližován subjekt prostředí, nebo naopak; jde tedy spíše o rozšíření perspektivy a decentralizaci člověka, nebo o antropomorfizaci přírody? A jaké jsou kognitivní výhody a limity těchto postupů s ohledem na přenos čtenářské zkušenosti do života v době environmentální krize?ímu srovnání v rámci jazykového obrazu člověka.

Zbyněk Fišer (FF MU): Konceptuální literatura očima kognitivistiky

Konceptuální literatura a konceptuální výtvarné umění staví svou recepci na aktivní představivosti diváka. Autor literárního nebo výtvarného konceptu počítá s recipientovou znalostí kognitivních schémat, scénářů a zapojení celostního, prototypového vnímání významů obsažených jak názvu díla, tak v jeho textu nebo v jeho netextovém zobrazení. Autor se na vybraných ukázkách z oblasti experimentální poezie, konceptuální literatury a konceptuálního výtvarného umění pokusí ukázat estetický potenciál těchto uměleckých projevů, význam intertextuality, prolínání různých mediálních ztvárnění a přínos těchto postupů pro příjemce slovesného a výtvarného umění.

Anna Gálisová (FF UMB v Banské Bystrici): Čert v slovenských ľudových rozprávkach

Príspevok si všíma postavu čerta v slovenských ľudových rozprávkach zozbieraných v 19. a 20. storočí. Analýza je zameraná na konanie, ako aj vymedzenie funkcií tejto bytosti vo folklórnych naratívoch. Pozornosť sa venuje aj rozlíšeniu obrazu poľudšteného čerta, ktorého konanie môže mať aj etický rozmer, a obrazu chtonickej bytosti s démonologickým rozmerom. Príspevok sa okrajovo zaoberá aj motívmi, ktoré sú s postavou čerta spojené: tanec, zmluva, hra v karty, alkohol či súvislosť čerta so ženou.

Jan Havliš (FF MU): Zvukový symbolizmus v přirozených a tvořených jazycích

Zvukový symbolizmus je v kognitivní lingvistice opět zajímavým tématem. Stejně tak s jejich sílící rolí v kultuře i tvořené jazyky (created languages / conlags). Naše studie využila experimentálních přístupů ke studiu zvukového symbolizmu v podobě hypotéz: i) apriorního a ii) aposteriorního zvukového symbolizmu. V dotazníkové studii byli respondenti požádáni o výběr jednoho ze dvou slov (zvukových sekvencí) tak, aby dle jejich domněnky odpovídalo předloženému významu. Využili jsme slova z přirozených jazyků, z jazyků tvořených a z náhodně generovaných zvukových sekvencí. Příspěvek představí výsledná zjištění, totiž že respondenti obecně nedokáží spojovat významy a zvukové podoby, ale mají oblíbené zvukové sekvence.

Anna Christou (ÚJČ) – Barbara Storchová (FF UK): Obraz ženy v Erbenově Kytici

V příspěvku, který je součástí širšího zkoumání tradičního obrazu ženy v češtině, budeme rekonstruovat jazykově-kulturní obraz ženy v baladách Erbenovy Kytice (a dalších autorových básních). Úloha ženy je zde aspektem natolik významným a klíčovým, že jeho zkoumání umožňuje poodkrýt celkovou povahu a smysl tohoto kanonického díla české literatury. Na Erbenových básních ukážeme, jak může umělecký text jakožto důležitý zdroj sémantických konotací obohatit výzkum jazykového obrazu světa.

Ladislav Janovec (FP TUL): „Demokracie nám rozkvétá“ – jazykový obraz demokracie v českém uměleckém textu

Příspěvek je připraven jako dílčí část obsáhlejšího textu věnovanému konceptu DEMOKRACIE v českém jazyce. Text vzniká v rámci programu EUROJOS. Ačkoliv se nezdá, že by jazykový obraz DEMOKRACIE byl obohacován a rozvíjen též na základě uměleckých textů, naše studium ukazuje, že tomu tak je. Slovo je do češtiny přejato před několika stoletími – první záznamy v lístkové kartotéce ÚJČ AV ČR, v. v. i., jsou z Krameriových novin, v poezii je slovo doloženo u J. Nerudy a následně je používáno i v prozaických textech. V moderní době je koncept obohacován texty písničkářů, kteří dávají konceptu nový rozměr – ironizace, karikování až kritika a odsouzení českého pojetí demokracie.

Klára Krásenská – Ondřej Pavlík – Filip Novák (FF UK): „Zem pode mnou v nesmírné bolesti kolébá se.“ K vertikální orientaci prostoru Znamení moci Jana Zahradníčka

Cílem pojednání je zmapovat specificky orientovaný prostor rozsáhlé básně Jana Zahradníčka Znamení moci. Jako signifikantní prvek této scénicky vystavěné skladby se jeví netypicky pojatá polarita opozit „nahoře“ a „dole“. V příspěvku se opíráme o práci G. Lakoffa a M. Johnsona Metafory, kterými žijeme. Využíváme poznatků a pozorování, které autoři předkládají k tématu orientační metafory, a popisu distinkce „více je nahoře, méně je dole“, potažmo „dobré je nahoře, špatné je dole“ a dalších specifikací etických a náboženských. V tomto směru čerpáme z poznámek o koherenci metafory a různých kulturních prostorů. Ústřední otázka příspěvku se týká právě prostorové koherence (případně inkoherence) s představou dobrého a špatného. Naše analýza pak sleduje napětí mezi konvenčními prostorovými konotacemi a zneklidňující dimenzionální a hodnotovou nestabilitou světa modelovaného v Zahradníčkově textu.

Ekaterina Rycheva (FF UK): Precedentní fenomény z uměleckých textů v politickém diskurzu: lingvokognitivní aspekt

Precedentní fenomény z uměleckých textů (jména, výrazy, situace apod.) jsou specifické jazykové i kognitivní jednotky. Jejich využití v politickém diskurzu je spojeno se skutečností, že fixují určité národní a kulturní stereotypy. Politici odkazují na různé precedentní fenomény, aby u příjemce vyvolali specifickou reakci nebo známý obraz, a tím manipulativně zapůsobili na publikum. Precedentní fenomény vycházející z uměleckých textů mají v řeči politiků zvláštní význam a plní několik funkcí: informační, pragmatickou (ovlivňující), expresivně-hodnotící a ideologickou. na druhou stranu se vůči tělu vymezuje.

Lucie Sedláčková Půlpánová (FF UK): Pojmové metafory v překladu Bible do českého znakového jazyka

V příspěvku budou ukázány některé aspekty překladu biblických textů do českého znakového jazyka, zejména v návaznosti na kognitivnělingvistickou teorii konceptuální metafory. Způsoby metaforického mapování budou vyloženy na příkladech nově vytvořených znaků, v nichž se realizují metafory BŮH JE NAHOŘE, VÍRA JE CESTA, SMLOUVA JE SPOJENÍ, POŽEHNÁNÍ JE POSKYTOVÁNÍ, DUCH SVATÝ JE NÁDOBA.

Lucie Šťastná (FF UK): „Hrdliččin zval ku lásce hlas.“ Obraz zvířat v Máchově Máji

Lyricko-epická skladba Karla Hynka Máchy Máj (1836) byla nepochybně interpretována již mnoha odborníky z nejrůznějších perspektiv. Tento příspěvek využívá metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku a klade si za cíl popsat, jakým způsobem jsou v Máji vyobrazena zvířata, a následně tento obraz porovnat s daty jazykovými (na základě analýzy frazeologie, etymologie, významu derivátů…) a folklorními (výskyt zvířete v lidových pohádkách, písních, pověstech…). Mácha ve svém textu významně uplatňuje opozici tmy a světla, resp. černé a bílé barvy, která se odráží i ve výběru zvířecích druhů. Význačnou roli zde hrají především ptáci, ať už se jedná o „noční ptactvo“ na jedné straně, či – často bílé – denní ptáky (např. čáp, labuť, husa) na straně druhé. Vystupují zde však i další zvířata, např. kůň, žáby či svatojánské mušky. Příspěvek se pokusí ukázat, v jakých významových kontextech a kolokacích se zvířata v Máji objevují a jak se zapojují do sémantické výstavby celého textu.

Zdenka Švarcová (FF UP): Poezie jako šifra

Hledání klíče k veršům stvořeným v ohrožení života. Příklad jednoho českého a jednoho japonského básníka. Výsledek srovnávací analýzy má naznačit, zda, případně jak a v jaké míře, se i v textech vzniklých ve vypjaté osobní (lidsky stejné) situaci projeví v jazykovém výrazu zřetelná kulturní odlišnost.

Irena Vaňková (FF UK): „A teď mi to řekněte jinými slovy.“ Kognitivní poetika a kognitivní stylistika tady a teď (?)

Co se dnes míní pojmy kognitivní poetika či kognitivní stylistika? Nakolik, resp. v čem jsou tyto přístupy v našem prostředí nové? Na co při uvažování o textech v jejich intencích můžeme navázat? Co přebírají z kognitivní lingvistiky a jak se se zřetelem k uměleckému textu kognitivnělingvistické postuláty (třeba učení o pojmové metafoře) modifikují? V čem můžou být užitečné při interpretaci textu – takové, jaká by byla srozumitelná třeba ve škole? A co v případě komunikátů neverbálních, jako jsou třeba básně ve znakových jazycích? – Na všechny tyto otázky referát zcela jistě neodpoví, ale pro začátek budou aspoň předloženy k diskusi nebo tu a tam upřesněny příklady.

Zuzana Zoubková (FF MU): Fantastika a eskapismus

Fantastika, a zejména fantasy byla již ve svých počátcích chápána jako literatura úniková a triviální (tento postoj odmítal už J. R. R. Tolkien). Na paralelu mezi fantasy a únikem narážíme dodnes, kognitivní poetika nám však nabízí nové metody, jak s tímto fenoménem pracovat. V současnosti jsou původní texty (narativy) rozšiřovány „jazyky“ jiných médií (filmové adaptace, hry, sběratelské předměty aj.), čímž se vytváří zdání reality. Tento jev následně přispívá ke stavu závislosti na fantastických fikčních světech označovanému jako „bdělé snění“. Na druhou stranu současná kognitivní kritika dokládá, že recepce fantastických fikčních světů klade zvýšené nároky na kognitivní funkce, a tím přispívá k mnohostrannému rozvoji čtenářů. Cílem tohoto příspěvku je postihnout vztah mezi fantastickou literaturou a eskapismem jakožto fantazijním únikem před reálnými problémy na jedné straně a rozvojem empatie a mentalizace (teorie mysli) na straně druhé.

I. Malé etudy z kognitivní poetiky

Studenti ze semináře kognitivní poetiky proběhlého v zimním semestru 2020 se zamyslí nad čtyřmi básněmi, které si tehdy vybrali k interpretaci jako seminární úkol. Snad dojde opět k dialogům podobně plodným jako před časem: tehdy v modu on-line, tentokrát – doufejme – naživo.

Ján Gavura: Lesná etuda (sb. Kráľ Hlad, 2017)
Milan Děžinský: Jazyky Babylonu (sb. Obcházení ostrova, 2017)
Malgorzata Lebda: jitro: práce v krvi (sb. Matečník, 2019, překlad z polštiny Bogdan Trojak)
Vladimír Holan: Dveře (sb. Předposlední, 1982)

Martin Makara – Filip Novák – Klára Krásenská – Ondřej Pavlík (FF UK). Uvede Irena Vaňková

II. Husy Miroslava Holuba: smysl básně v překladu do českého znakového jazyka

Jak je utvářena, díky čemu tak či onak působí a o čem vlastně je tato báseň? Jak uchopit její smysl? A jak ji navíc ještě přeložit – resp. jak transponovat prostředky, jimiž je smysl nesen v češtině, do kódu, ve kterém figurují znaky a další primárně vizuální prostředky českého znakového jazyka? Jak a v čem se budou lišit překlady básně v pojetí několika neslyšících překladatelů?  V čem, jak – a co z toho plyne? A jaké otázky se ještě vynoří?

Naďa Hynková Dingová – Alena Macurová – Irena Vaňková (FF UK) a KukátkOO – spolek překladatelů/tlumočníků uměleckých textů

III. Bookstart – S knížkou do života: poezie pro nejmenší (neslyšící) děti 

Projekt Bookstart, v českém prostředí pojmenovaný S knížkou do života, je mezinárodní iniciativa, do níž se zapojují veřejné knihovny, aby podpořily čtenářství nejmenších dětí. Díky sdružení dobrovolných překladatelů/tlumočníků uměleckých textů KukátkOO je první čtení nabízené v rámci projektu zprostředkováno i neslyšícím dětem. Jak tyto básničky pro nejmenší vypadají v českém znakovém jazyce? 

KukátkOO – spolek překladatelů/tlumočníků uměleckých textů